Ani ADRENALIN nesmí v zimě zmrznout...

V létě:
,, Dobrý den, slečno! Jaké je Vaše přání?" Pohlédl asi na patnáctiletou dívku v černém tílku a kostkované sukni, co si nervózně hrála s prstýnkem na řetízku.
,, Dobrý i Vám, přišla jsem si vsadit " usmála se na něj, tak jak jenom ona to uměla. Sladce, s pusou od lízátek.
,, V pořádku, pokud víte, co děláte! Víte? " řekl to takovým tónem až mrazilo. Dost důrazně na to, aby jí vytrhl ze snění. Povedlo se.
Na malou chvíli však znejistěla. Samozřejmě, že nevěděla, co dělá. Jak by mohla. " Všechno je jednou poprvé" prohodila zvesela, snažíc se zamluvit otázku.
,, Tak tedy, na jak dlouho to vidíte? " zeptal se více či méně odevzdaně, nic mu přece do jejího života nebylo.
,,Napořád ? " upřela na něj svoje pomněnkové oči, ve snaze najít v těch jeho pochopení.Nenašla, začal se nepopsatelným způsobem smát. Hlasitě a dlouho. Možná trochu zoufale až hystericky. A když skončil, tak ironicky prohodil: ,, To jsem si mohl myslet. Jak jinak."
Nechápala, co tím myslí. Možná ani nechtěla. Pokračoval dál, nedal jí šanci se zeptat:,, Má nejhorší sázkový kurs, podívejte" ukazoval rukou na velkou tabuli za sebou, div do ní nebušil.
,, Střídá holky. Ano, tady to je - nikdy z žádnou nevydržel déle než měsíc. Pije, vidíte? Tady ta černá čárka je za příležitostou trávu, tahle dlouhá za pravidelné kouření. Otazník napravo je kvůli škole, myslím, že letošní prázdniny dělá reparát, nemám pravdu? "
Sledovala prsty zručně jezdící z jednoho místa tabule k druhému a spíše než nad obsahem přemýšlela nad nastávajicími skvělými dny.
,, Myslím, že nic pro Vás, slečno. Odpusťte. Máte tu čistý štít. Nic, co by sedělo do kolonky hříchu, závislosti. Možná si tak nepřipadáte, v dnešním světe, kde se všichni mladí pachtí právě pro tyhle kolonky, ale tady nad mou hlavou, máte ten nejvyšší sázkový kurs. Mohla byste si vybírat.Na poprvé. Jste si jistá právě jím? "
" Podívejte, mám ho na dlani.( srdce ) Co teď s ním. Chci ho vsadit. Chci. Třeba ho moje láska změní, věřím tomu ! " pronesla rozhodnutě.
" Právě proto, že věříte a jste zamilovaná, Vám musím ještě něco říct. To srdce je Vaše a když mi ho tady necháte, už nikdy ho nedostanete takové. Třeba ho už nikdy nedostanete zpět. Ještě nikdy nikoho láska nezměnila" podíval se na ni smutně, nějakým nepochopitelným způsobem mu na ní záleželo.
,, Jste strašně hodný, ale dejte mi prosím kupon, spěchám!" Nenechala si poradit a tak tedy z nešťastných rukou dostala kupon a s brýlemi na očích vyletěla z budovy ani se nestihla rozloučit.))

A nyní?
Je večer, ještě před chvílí byla ( v nevědomosti ) šťastná. Anebo aspoň – bylo všechno normální- Teď jí však po tváři stéká slza, první z levého oka a hned za ní sestra z pravého. Objímá plyšáka, co nikdy neměl větší cenu. Pro vůni, pro vzpomínky. Najednou to není kýč, na který padal posledních pár dní prach . A ta písnička, co hraje z radia, není fér. ( všechno se vším souvisí...dveře a klíč houslový... řev a ticho... fáč a rány...láska a hrob masový ). Pro teď už vážně " music is her boyfriend " .Bolí to. Nesnesitelně. Nikdy to nezažila, nikdy předtím.Pokaždé jen malichernosti, blbosti, nic. Vždycky když si myslela, že je na dně. Nebyla. A fráze typu, že všechno jednou přebolí, ač pravdivé a prověřené léty, jí jsou v tuhle chvíli opravdu k ničemu....ať jí všichni dají pokoj...
Trpí na posteli se svými sluchátky v uších ( drásá se smutnými songy ) pro pár písmenek v smsce, za víc totiž ty skvělé, krásné a nejlepší holky, berušky, hvězdičky, zlatíčka, nestojí. Před očima má všechno. Bohužel. Láska totiž nejde vytrhnout, to není bolavý zub...

I'll still be thinkin' of you. And the times we had... baby 
Stále na tebe budu myslet. Na tebe a na společné časy...LÁSKO